V roce 2023 zemřelo 23 chodců mimo obec za snížené viditelnosti. Prokazatelně 20 z nich nemělo stanovené reflexní doplňky! Pokud by byli řádně označeni, mohla polovina z nich žít…

Noční silnice jsou nebezpečné. Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Noční silnice jsou nebezpečné i pro chodce. Výzkumy prokazují, že většina z nich si nepřipouští svou neviditelnost pro motorizované kolegy. Přitom čtvrtina řidičů přiznává, že chodce jdoucí v tmavém oblečení po okraji silnice vůbec neregistrují. Ani bílé oblečení nelze považovat za řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit. Je tak především v zájmu chodců pamatovat na svou dostatečnou viditelnost. Riziko jejich úmrtí v noci je totiž až čtyřikrát vyšší než za denního světla. A řádně osvětlení musí být i cyklisté.

Z údajů poskytnutých Ředitelstvím služby dopravní Policie Policejního prezídia ČR vyplývá, že v roce 2023 zemřelo na silnicích celkově 74 chodců. V obci zahynulo 43 a mimo obec 31 chodců. „Z 31 chodců usmrcených mimo obec zahynulo 23 za snížené viditelnosti. Šokující zjištění je, že prokazatelně 20 z nich nemělo reflexní doplňky. Odborníci z Estonského silničního úřadu udávají, pokud by byli i tito lidé řádně označeni, mohla dobrá polovina z nich žít,“ uvádí Roman Budský z Platformy VIZE 0. 

„Řada chodců za snížené viditelnosti podléhá klamnému dojmu, že když oni na dálku vidí přijíždějící osvětlený automobil, musí jeho řidič vidět i je. To je ovšem omyl, nejednou i smrtelně nebezpečný,“ varuje Budský. Francouzská společnost la Sécurité routière uvádí, že za tmy řidič automobilu spatří chodce v černém oblečení ze vzdálenosti pouhých 28 metrů. Při rychlosti 50 km/h potřebuje vozidlo k zastavení 31 metrů. Provedený praktický test prokázal, že řidič před figurínou chodce nejen nestačil zastavit, ale naopak do něho narazil rychlostí 32 km/h. Experiment se zopakoval, tentokrát byla figurína oblečena do reflexního oblečení. Řidič jej spatřil ze vzdálenosti 44 metrů – stačil bezpečně zastavit 13 metrů před chodcem.

A potenciálně ohrožení jsou za tmy i cyklisté. Pro automobilistu je cyklista v tmavém oblečení a s odpovídajícím osvětlením na kole viditelný na 35 metrů. Při rychlosti 80 km/h potřebuje vozidlo k zastavení 60 metrů. S reflexní vestou je cyklista viditelný na 63 metrech, což umožňuje vozidlu zastavit 3 metry před cyklistou, pokud stojí, nebo 22 metrů před ním, pokud jede stejným směrem rychlostí 20 km/h. „Experiment francouzských specialistů nepočítal s českou specialitou, totiž cyklisty neosvětlenými za tmy. Pokud by byl proveden, spatřil by motorista neosvětleného cyklistu – podobně jako tomu bylo v případě chodce – na vzdálenost cca 28 metrů. Při reakční době šoféra dlouhé zhruba 1 vteřinu by nekompromisně do cyklisty narazil prakticky nesníženou rychlostí. Pro cyklistu by se téměř jistě jednalo o smrtelnou záležitost“, doplňuje Roman Budský. Je dobré dodat, že moderní ledkové červené blikačky mohou cyklisty zviditelnit na mnohonásobně větší vzdálenost, než je tomu v případě mnohdy ne příliš kvalitně svítícího standardního koncového světla. A určitě lze cyklistům doporučit, aby vždy – nejen za snížené viditelnosti – byli oblečeni do kvalitní výrazně zbarvené reflexní vesty.

Na dodržování zákonných povinností upozorňují i pojišťovny. „Pokud se prokáže, že chodec měl mít reflexní prvky a neměl, můžeme to zohlednit v rámci míry účasti na škodě, lidově za to dáme spoluvinu, což může vést i ke krácení pojistného plnění. Obdobně to platí i u cyklistů, kteří mají povinnost být řádně osvětleni. A doporučujeme i používání přileb, i když to u dospělých není povinné. Na případech, které jsme řešili, se jasně prokázalo, že by jejich použití výrazně zmírnilo následky nehody,“ vysvětluje Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.